17. května 2008 PLNÁ VERZE - Pravostáčivá bouřka s kroupami východně od Prahy

SHRNUTÍ VÝJEZDU

Tento den jsem původně chtěl jet díky výše popsaným dobrým kinematickým parametrům na výjezd na Moravu. Jelikož model ale předpovídal konvektivní srážky v Čechách a žádné konvektivní srážky na Moravě, rozhodl jsem se zůstat v Čechách, protože by cesta na Moravu mohla být zbytečná. Udělal jsem dobře. Výjezd začal snad nejlépe, jak mohl. Z Prahy jsme vyjížděli asi v 15:30. Vyjížděli jsme z Prahy 10 ze Štěrbohol a hned po výjezdu se JZ od Prahy vytvořila první bouřka a začala postupovat proti nám. Během dvaceti minut od vzniku prudce zesílila a dle detekce se v ní objevily první blesky. Původně jsem si na ní chtěl počkat někde na jižním okraji Prahy (Jižního Města), ale jelikož její základna byla velmi tmavá a odrazivost na radaru vysoká, udělali jsme úhybný manévr směrem na jih, abychom se nedostali pod vzestupný proud, kde byla možnost výskytu velkých krup. Na Jižním Městě a v Hostivaři nakonec byly hlášeny jen kroupy o velikosti do 1.5 cm. Takové kroupy by nás ještě neohrozily a je spíše škoda, že jsem si na ně nepočkal, protože jsme mohli mít zajímavé měření a přehled o struktuře bouřky hned po jejím vzniku. Od kroupového jádra jsme však nebyli daleko. Počkali jsme několik kilometrů jižně od černé základny, kde na nás spadlo několik doslova obřích kapek, ale kroupy žádné. V plánu jsem měl pod černou základnu bouřky vjet zezadu. Je to lepší než se takovou základnou nechat přejít, protože pokud by z ní padaly nebezpečně velké kroupy, jel bych místy, kudy již prošla, a kroupy bych našel, popř. bych zastavil hned, jak bychom vjeli do padajících krup. Nehrozilo by tedy, že nás přejde to nejhorší, co z takové základny vypadává. Nakonec jsme se však do žádného krupobití nedostali, ani jsme kroupy na zemi nenašli, protože po Praze se složitě bouřka pronásledovala a než jsme byli na jižní spojce, po které jsme se bouřce mohli přiblížit, kroupové jádro v ní zesláblo. Nejprve tato bouřka postupovala k severovýchodu, a tak jsem měl v plánu dostat se na její severní okraj a počkat si zde na ní. Jeli jsme tedy na rychlostní silnici R10 a vyjeli z Prahy směrem na Brandýs nad Labem. Na prvním možném sjezdu jsme sjeli a bouřku pozorovali. Na radaru jsem si však všiml, že po zániku prvního jádra bouřky se vytvořilo nové jádro hned na východ od prvního zaniklého jádra. Toto jádro bylo během svého vývinu téměř nehybné a až po dvaceti minutách konečně začalo postupovat. Nikoliv však na severovýchod, ale na východ. V Úvalech byla hlášena souvislá vrstva krup 1-2cm silná, kterou zde nové jádro během dvaceti minut zanechalo, než začalo postupovat na východ. Když jsem viděl, jak se tato bouřka stočila doprava, začal jsem tušit, že by se mohlo jednat o supercelu. Slabá a dočasná LP supercela to být mohla (pozorovali jsme na ní kroupy do 1.5 cm v průměru). Ve stejnou dobu se však stočilo doprava několik bouřek, což může svědčit i o změně celkového proudění, nebo se všechny tyto bouřky v daných podmínkách snažily vyvinout v supercelu. Díky možné supercele a s tím spojenému riziku větších krup jsme se opatrně přiblížili kroupovému jádru z jeho zadní strany. Třikrát jsme projeli trasu, kudy prošlo, abychom se ujistili, že za ním na zemi neleží větší kroupy. Poté jsme najeli na dálnici D11, po které jsme od západu do kroupového jádra přímo vjeli. Z dálnice jsme kroupy neměřily, ale jejich velikost byla přibližně 0,5 až 1 cm v průměru. Kroupové jádro jsme projeli a na nejbližším sjezdu jsme sjeli z dálnice, kde jsme si opět na kroupové jádro počkali. Bylo vidět, jak se z černé základny spouští ojedinělé proudy deště (precipitaeo), ve kterých se zřejmě vyskytovaly i kroupy. Jeden takový velmi úzký a téměř neprůhledný proud srážek se spustil kousek od nás. Chtěl jsem se mu přiblížit, ale než jsem to stihl, tak se rozpadl. Mohlo se i jednat o slabý microburst (škody větrem jsem ale nezaznamenal). Když jsme byli přímo pod základnou potenciální supercely, tak skrz vyšší cirrovité mraky uviděla Lucka čáru, která se vyskytuje za letadly. Myslela si, že je to tromba, a než jsem se podíval a zjistil, co vlastně vidí, tak se mi hodně rozproudila krev v žilách. Kdyby to zahlédla kdekoliv jinde, tak si budu myslet, že to asi tromba není, ale zrovna pod základnou možné supercely jsem si myslel, že se kousek od nás každou chvíli někde spustí tornádo:-) Alespoň tedy než jsem se podíval, že to je jen čára od letadla a nikoliv tenká tromba. Zajeli jsme pod nejjižnější část vzestupného proudu, kde z něj vypadávaly kroupy. Největší z nich měla 1.6 cm v průměru. Zde jsme udělali první kroupové měření. Fotky řezů některých krup jsem poslal na výzkum několika členům skupiny TORRO. Dle těchto fotek jsme se shodli, že to dočasná supercela opravdu být mohla (jednalo se o mix průhledných a neprůhledných), ale rozhodně nelze jen díky vlastnostem krup usoudit, zda to supercela opravdu byla. Případná data z Dopplerova radaru by supercelu definitivně potvrdila.

POKRAČOVÁNÍ POPISU VE VIDEU ZDE: https://youtu.be/OKZ5xkh151E

Видео 17. května 2008 PLNÁ VERZE - Pravostáčivá bouřka s kroupami východně od Prahy канала Inside the Storm